Odborný léčebný ústav Paseka Akreditováno
Odborný léčebný ústav Paseka Akreditováno

Pracoviště Paseka

 


Historie OLÚ Paseka, p.o. - pracoviště Paseka

 

U zrodu Odborného léčebného ústavu Paseka byla tuberkulosa. Nemoc stará, jako lidstvo samo. O tuberkulóze je první zmínka v babylonském zákoníku 2200 let před naším letopočtem. Už tehdy byla tato choroba chápána jako choroba sociální. Hippokrates (46-370 před n.l.) ji označil jako přenosnou.

S přibývající migrací obyvatelstva v 19. století docházelo k nárůstu tuberkulosy, neboť se velmi snadno šířila. Souběžně však došlo k rozvoji lékařské vědy a medicínských poznatků o této nemoci. Především Kochův objev tuberkulózního bacilu (1882) a Roentgenův vynález (1901) umožnily správnější a snadnější diagnostiku „souchotin“.

Do objevu kolapsoterapie Forlaninim v roce 1882 platili léčebné zásady Hippokratovy, kryté pojmem hygienicko-dietetické léčby.

V tehdejší Evropě se utvořily 2 názorové skupiny, které diskutovaly o nejvhodnějším způsobu léčení této nemoci. Jedna zastávala budování sanatorií především v horských a podhorských oblastech, druhá zastávala názor budování dispenzářů, které by sice nemocného neizolovaly od rodiny, ale byla by podchycena epidemiologická situace a sociální a hygienické podmínky nemocného. V roce 1899 berlínský kongres o tuberkulose podpořil zakládání sanatorií a tento názor převládl.

Dne 11. července 1899 byly v Praze schváleny stanovy a název nové dobročinné organizace: „Spolek ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoce plicní v království Českém, markrabství Moravském a vévodství Slezském“, který byl úředně schválen 14. září 1899. V roce 1903 byla schválena změna názvu na Český pomocný zemský spolek pro nemocné plicními chorobami v království českém.

Podnětem ke zřízení pasecké léčebny byla vysoká úmrtnost na tuberkulosu plic a nedostatek protituberkulosních zařízení. První data o závažnosti tuberkulózy odrážela počet zemřelých na toto onemocnění na 100 000 obyvatel. Data ze Skotska z roku 1871 hovoří o 261 zemřelých na 100 000 obyvatel, a v roce 1921 84 zemřelých na 100 000 obyvatel.

U nás v roce 1890 umíralo 400, v roce 1914 300, za první světové války 359 a v roce 1937 124 nemocných na 100 000 obyvatel. Za druhé světové války byl mírný vzestup na 154, v roce 1947 klesl počet úmrtí na TBC pod 100 a v roce 1963 byl 17,9 na 100 000 obyvatel. S poklesem nemocnosti tuberkulózou u nás klesá i úmrtnost na TBC, v posledních letech dvacátého století dokonce výrazně rychlejším tempem. V roce 2008 bylo do Registru tuberkulózy nahlášeno 57 úmrtí na TBC (mortalita 0,5 na 100 000 obyvatel), v roce 2012 „jen“ 22 úmrtí (mortalita 0,2 na 100 000 obyvatel). Mnohem více nemocných s TBC však umírá na jiná onemocnění, která s jejich TBC nemusí souviset.

Vznik OLÚ Paseka odstartoval císařský výnos z roku 1902, na základě něhož došlo k posouzení nejvýhodnějších klimatických podmínek pro výstavbu plicní léčebny. Toto rozhodnutí bylo vyvoláno rozvojem protituberkulosních opatření na celém světě. První ústavní formou boje s tuberkulosou byl v r.1840 v Anglii Royal tor censumption, v němž byla jak složka dispenzární, tak léčebná i rehabilitační.

Začátek 20. století byla doba vzniku prakticky všech léčebných ústavů (1889 ústav pro skrofulózní děti a 1901 dětská léčebna v Luži u Košumberka, 1905 Albertinum v Žamberku, 1908 Bukov, 1909 Cvikov, 1912 Nový Smokovec, 1915 OLÚ Paseka a Jevíčko, 1916 Pleš, 1921 Květnice, 1922 Prosečnice, 1926 Tatranská kotlina, a Jablunkov, 1939 Babice, 1949 Janov, 1941 Vyšné Hágy, 1917 Žáry……)

Při vzniku téměř všech léčebných ústavů se uplatňovaly vlivy vydržovatelů. Šlo o ústavy soukromé, pojišťovacích institucí, dobročinných spolků nebo o ústavy vydržované veřejnosprávními celky, ke kterým patřila i Paseka - tzn., že přijímala nemocné podle majetkových poměrů za odstupňované ošetřovné, při úplné nemajetnosti byli nemocní léčeni zdarma na účet Zemského fondu.

Bývalá země moravsko - slezská byla historickou pokračovatelkou markrabství moravského, zřízeného 1182 Fridrichem Barbarosou. Markrabství bylo údělným knížectvím, později vazalstvím českého krále a Přemyslovců, za husitských válek, za panství Habsburků, byla Morava zpravidla přidělována jako léno českému králi, který byl současně markrabětem moravským. Za Rakouska patřila Morava k zemím koruny české. Zemské zřízení vzniklo v 16. století a bylo veřejnosprávní korporací s agendou veřejné správy a i určitou omezenou zákonodárnou pravomocí. Mělo svůj sněm a výbor. Moravskoslezský sněm, zastupitelstvo a výbor byly řídícími orgány.

29. září 1908 se rozhodl moravský zemský sněm v Brně zřídit na Moravě dvě léčebny tuberkulózy- jednu pro muže v Pasece a druhou pro ženy v Jevíčku. Pět let hledal primář II. Interního oddělení zemské nemocnice v Brně Dr. G. Mager s příslušnými klimatology a geology vhodné místo pro Paseku.

Lokalita: místo je k jihu otevřené, ze severu, ze západu a částečně i východu chráněno masivy převážně jehličnatých lesů s nejvyšším místem 620 m.n. mořem a sám ústav je ve výši 364 m.n.mořem. Vznikl tak vhodný mikroklimatický celek s průměrnou roční srážkovou činností 650mm, vlhkostí 77% a průměrným svitem 4,2 hod denně. Směr větrů je převážně severovýchodní. Geologický podklad tvoří hlíny a písky se snadno prostupným půdním základem.

V únoru roku 1914 začaly stavební práce, které měly být dokončeny do zimy téhož roku. Avšak v červenci 1914 vypukla první světová válka. Stavba byla přerušena, jak v důsledku válečných událostí, tak z finančních důvodů. Protože po šestiměsíčním válčení bylo zřejmé, že válka hned neskončí, rozhodla se vláda postavit dřevěné baráky pro tuberkulosní vojíny. Toho využil Zemský výbor a zakročil u Vídeňské vlády a navrhl dostavbu léčebny. Vláda na návrh přistoupila, ale s podmínkou, že moravský výbor ponechá po dvě léta hlavní budovu i baráky pro tuberkulosní vojíny. A tak za význačné finanční pomoci soukromníků – Mořice Low-Beera a knížete Lichtensteina bylo v únoru 1915  rozhodnuto obnovit výstavbu a 16.10. 1915 byl zahájen provoz. Novostavba měla 117 postelí a barák 20, celkem bylo k dispozici  137 lůžek pro tuberkulosní vojíny. V témže roce bylo započato s přístavbou tzv. Lichtensteinského pavilonu pro tuberkulosní děti a tato stavba byla v červnu 1916  dokončena. Do 28. října 1918 byly v léčebně ošetřovány jen osoby vojenské, po té do roku 1925 osoby vojenské i civilní, poté civilní.

V té době byla kapacita 182 lůžek. V období let 1926 - 1927 došlo k rozšíření lůžkové kapacity na 275 lůžek. K hlavním nedostatkům v té době patřily velké a mnohalůžkové pokoje, chybějící kulturně - společenské místnosti, poddimenzovaná hospodářská část, nedostatek obytných budov a sanitárních zařízení pro zaměstnance. Nedostatek pitné vody z gravitačního vodovodu byl odstraněn vybudováním výtlačného vodovodu a rozšíření se dočkala i čistící stanice.

 

Odstraňování výše uvedených nedostatků bylo přerušeno v říjnu 1938 v důsledku okupace republiky. Lokalita ústavu dále od hranic umožnila před obsazením ústavu jeho evakuaci, kdy lehce nemocní byli propuštěni a šedesát nemocných, upoutaných na lůžko bylo evakuováno do Olomouce, převezeno bylo také lékařské vybavení, postele, pokladna s hotovostí a některé zásoby. Tato evakuace trvala 3 dny a tři noci, a po jejím ukončení a stažení vojenské posádky z Brna, která s evakuací pomáhala byl ústav  obsazen 8.10. 1938 henleinovci. Náhradní ústav s třetinovou kapacitou byl zřízen v Olomouci. 15.11.1938 byl schválen Zemským úřadem jako provizorium se samostatnou léčebnou i hospodářskou jednotkou: Zemská pasecká  léčebna, t.č. v Olomouci.

9.května 1945 byla osvobozena  Olomouc a 5. června 1945 byl znovu zahájen provoz v léčebně v Pasece. Ústav sám byl převzat nezničen, neboť i v době války byl ponechán svému účelu. V letech 1945 - 1948 (léta hospodářské obnovy) byl ústav spravován Zemským národním výborem, lůžková kapacita zvýšena na 340 lůžek, oblast příjmu pacientů byla z celé země Moravskoslezské, čekací doba na přijetí byla ¼ roku a mnozí pacienti se nástupu k léčbě nedočkali. Po dobu dvou let bylo léčeno vysoké procento politických vězňů a repatriantů. Ošetřovací doba byla 170 dní a v léčbě převládala léčba interním kolapsem, v té době již z velké části chirurgickým. Byly obnoveny předválečné plány na rekonstrukce a bylo naplánováno zlepšení léčebného i hospodářského zázemí – vybudovaly se místnosti pro denní pobyt, zmenšeny léčebné místnosti, zmenšování leháren a úprava sanitárních místností pacientů. Byl připraven plán pro vybudování kina a divadla, jídelen, hospodářského traktu a bytových jednotek. Rozšířen byl park i les (na 65 ha v r. 1947). Získána zemědělská usedlost, rozšířeno zahradnictví a začala se dláždit silnice (1946-1949). Do okrasného parku byly postaveny 2 symbolické sochy. 

V období let 1948 - 1952 přešla léčebna pod správu Zdravotnického odboru KNV v Olomouci, počet lůžek zvýšen na 350 (maximum v historii léčebny). Průměrná ošetřovací doba dosáhla 200 dnů. V léčbě se již začalo ustupovat od interního kolapsu a ke konci i od kolapsu  chirurgického. První resekce plic byla provedena v roce 1948, plomba v r. 1950. V té době probíhaly pokusy s léčbou imobilizací. Bylo započato s antimikrobiální léčbou. Bakteriologický výsledek překročil 60%.  Rozšířila se mikrobiologická laboratoř a byla vybavena komorovým termostatem. Zřídila se tělocvična a hřiště pro řízenou léčebnou tělesnou výchovu. Pokračováno v úpravě místností pro denní pobyt, umýváren a koupelen. Dokončeno kino, jídelny, modernizována kuchyň. Byla dokončena silnice.

V letech 1953-1960 byl ústav spravován zdravotnickým odborem RKNV a v letech 1954 -1957 byl ústav pod hlavní správou léčebných a lázeňských ústavů ministerstva zdravotnictví.

V roce 1958 léčebna přešla do svazku ústavů KNV v Olomouci a dále v roce 1960 byla začleněna do zdravotnických ústavů ONV. Od roku 1961 byla léčebna ve svazku léčebných zařízení OÚNZ. V těchto letech docházelo k přestavbám a modernizaci ústavu, zmenšeny pokoje pacientů, zřízeny místnosti pro denní pobyt nemocných, jídelny, upraveny umývárny, koupelny atd. Stále léčebna fungovala pro celou Moravu a Slezsko, čekací doba se pohybovala kolem 100 dní, počet postelí byl zvýšen na 355, průměrná ošetřovací doba se pohybovala kolem 230 dní, v léčba interním kolapsem  klesla pod 1%, zatímco resekce dosáhly maxima 15,7% v r. 1958. Dosažené bakteriologické výsledky byly 80%. Do r. 1960 byla již zavedena adekvátní léčba antituberkulotiky I. a II. řady. V roce 1960 bylo zřízeno léčebně výchovné oddělení pro asociální tuberkulosní nemocné. Po stránce hospodářské byl postaven lůžkový výtah, upravena byla místnost pro dílenskou rehabilitaci, zahájena byla stavba lékařských vyšetřoven.

V letech 1961-1965 byla léčebna ve svazku léčených zařízení OÚNZ. Čekací doba klesla na 14 dní a dokonce v květnu 1963 nebyli čekatelé, proto se přistoupilo na přijetí bez povolávacího řízení v rámci jednotného lůžkového fondu. Průměrná ošetřovací doba dosáhla 230 dnů, interní kolaps z léčby vymizel, chirurgický se udržel na 2%, bakteriologické výsledky dosáhly 90%.

Stále docházelo k poklesu nemocných tuberkulosou - z 74% v roce 1945 pokleslo toto procento na 25% v r. 1964. Bylo to z velké části způsobeno zavedením antituberkulotik do léčby – v r. 1948 Streptomycinem a PASem, zesílen Isonicidem v r. 1952 a tzv. II. řadou v roce 1961 a osvětovou a ambulantní péčí.

Až do roku 1964 sloužila léčebna téměř výhradně k hospitalizaci tuberkulosních pacientů. Postupným poklesem těchto nemocných a i proto, že slovenské kraje postupně stačily hospitalizovat své pacienty, se uvolňovala lůžková kapacita i pro nemocné s netuberkulosními chorobami dýchacích cest. V důsledku toho se měnil i charakter léčebny, byly nutné prostorové i personální změny. Nakoupilo se potřebné přístrojové vybavení.  V roce 1971 byla zrušena bakteriologická laboratoř, vyšetřování BK se provádělo na OHES v Olomouci. Nejistota kolem lůžek pneumologických nedovolovala důsledněji řešit některé provozní a organizační problémy. Přesto byla zřízena komorová ultrazvuková inhalace, rozšířena aerosolová terapie, dán do provozu přetlakový respirátor, zakoupen nový EKG přístroj a provedena modernizace bronchoskopického instrumentaria. K řešení bytové situace zaměstnanců byla dokončena výstavba 33 bytových jednotek.

1.10.1973 došlo k reprofylizaci 86 lůžek TRN na lůžka LDN. K témuž datu bylo předáno 34 lůžkové oddělení alergologické klinice FN Olomouc, kde v té době probíhala přestavba tohoto oddělení. V roce 1974 byla v léčebně rovněž na přechodnou dobu umístěna Klinika TRN FN Olomouc o 40 ti lůžkách.  Tato přechodná doby byla ukončena 1.12.1979. V té době tedy fungovala v ústavu celkem 4 zařízení:  OÚNZ léčebna TRN se 145 lůžky, léčebna dlouhodobě nemocných s 86 lůžky, ze zařízení FN Olomouc klinika TRN se 40 ti lůžky a klinika alergologie se 34 lůžky.

Co se týče kliniky alergologie v Pasece, tak žák profesora K. Amerlinga a profesora J. Kubelíka, Doc. MUDr. Horymír Malota, CSc., založil již v roce 1952 ve Fakultní nemocnici v Olomouci pod hlavičkou II. interní kliniky alergologickou ambulanci .

Tím se začala psát významná historie rozvoje léčby alergických a imunologických nemocí.

Docent Malota tak stál u zrodu nového oboru a rozvoje individuálních léčebných postupů, které vznikaly téměř „na koleně „ve spolupráci s lékárnou (resp. s magistrem Hobzou či magistrou Klimešovou). V ambulanci přibývalo pacientů. Brzy nastala potřeba vybudovat lůžkové zázemí olomoucké ambulanci. Nebylo to snadné, ale bylo dosaženo cíle. Po dobu výstavby Oddělení alergologie a klinické imunologie  přímo v areálu FN Olomouc, tedy 10 let, až do roku 1982, zrekonstruované 4. patro se 30 lůžky  v Pasece sloužilo  pacientům a bylo plně vytíženo.

Nové prostory, krásné okolí a hlavně výjimečné klima pro pacienty s astmatem i výborný pracovní kolektiv sester a lékařů se stal brzy pojmem. Pamětníci dlouho vzpomínali na pasecké pobyty, tak  i na pověstné růžové  a modré tablety.

V roce 1974 byly na oddělení VI. zřízeny také 2 pokoje zvýšené respirologické péče, které nebyla dlouho v provozu pro nedostatek prostředků na nákup přístrojové techniky a pro nedostatek personálu. Byly zřízeny centrální šatny pacientů na jednotlivých odděleních.

1975 - v důsledku dalšího úbytku plicních pacientů poklesl počet lůžek léčebny TRN na 125 a počet lůžek léčebny dlouhodobě nemocných stoupl na 106 od 1.7.1975. Probíhaly další rekonstrukce lůžkových oddělení, na jednotlivé pokoje byly vybudovány rozvody vody, stávající laboratoř byla přestěhována do prvního poschodí a v místnostech bývalé laboratoře bylo vybudováno rehabilitační oddělení. Zahájily se práce na rekonstrukci dřevěných leháren.

V letech 1976 -1978 probíhaly další úpravy jednotlivých oddělení, byla zřizována sociální zařízení pro zaměstnance, dokončeny opravy leháren, zakoupeny přístroje pro provozování oční ambulance a analogový počítač pro vyšetření mechaniky dýchání, zařízena místnost zubního lékaře a sociální pracovnici. Vybudoval se lůžkový výtah a došlo k rekonstrukci části pacientské jídelny na kanceláře THP. Jako podpora získání nových pracovníků pokračovala výstavba bytů a rekonstrukce stávajících bytů v hospodářské budově.  V květnu 1978 byla uvedena do provozu místnost pro zemřelé. Provoz si vyžádal i rekonstrukci RTG pracoviště. K rozvoji rehabilitace byl ústav vybaven další přístrojovou technikou – čtyřkomorovou lázní, hydrogalvanem. Zrekonstruovala se laboratoř pro vyšetřování plicních funkcí. Pro snadnější  dostupnost laboratoře pro dušné pacienty byl vybudován koridor za tehdejším IV. oddělením.

Rok 1979 byl ve znamení ukončení adaptace RTG oddělení, zahájení provozu oční ambulance, od 1.6. byla uvedena do provozu spirometrická ambulance a dovybavena biochemická laboratoř. Na podzim tohoto roku došlo v okrese Olomouc k epidemii infekční hepatitidy, proto bylo dne 21.9. zřízeno v Pasece infekční oddělení pro 47 pacientů, které bylo v provozu do 10.2.1980. Probíhaly práce na výměníkové stanici, úpravy kotelny a stravovacího provozu.

Ke dni 14.12.1980 bylo reprofylizováno dalších 35 lůžek TRN na lůžka LDN. Léčebna dlouhodobě nemocných měla 141 lůžek. Charakter nemocných kladl značné nároky na ošetřovatelskou péči, bylo nutné výšit počet zdravotnického personálu, provádět prostorové úpravy. V budově byla realizována konstrukce rozvodu kyslíku, pro laboratoř zakoupeny další přístroje

V roce 1981 byla v ústavu v provozu ještě 3 zařízení – léčebna TRN se 125 lůžky, léčebna dlouhodobě nemocných se 141 lůžky a alergologická klinika se 34 lůžky. Do provozu byly uvedeny 3 ultrazvukové inhalátory USI 50 a přístroj ke sledování CO2 ve vydechovaném vzduchu, další přístroje pro laboratoř. Pokračovalo se ve výstavbě budovy skladů a dílen v tzv. „akci Z“. 

Další snížení lůžek TRN proběhlo v roce 1983 vytvořením oddělení LDN s rehabilitačním zaměřením (34 lůžek). Ústav byl v průběhu asi 2 let dovybaven příslušnou přístrojovou technikou (elektrický trakční stůl, vibrační válec, interdyn, diadynamik, extenční lůžko a další zařízení). Na úseku THP byla zajišťována investiční akce „Plynovodní vysokotlaká přípojka“, výstavba kotelny pro 33 bytových jednotek, prováděna druhá etapa výstavby skladů a dílen.

Z investičních akcí 80.tých let byla nejdůležitější plynofikace léčebny, která začala v roce 1984. V první etapě byl vybudován vysokotlaký plynovod s regulační stanicí plynu do léčebny, vystavěna regulační stanice a zahájena výstavba plynové kotelny pro hlavní areál léčebny, která byla dokončena v roce 1990-1991 včetně rekonstrukce výměníkové stanice. Byla zrušena stará kotelna v suterénu hospodářského traktu.

V roce 1986 bylo dostavěno dalších 34 bytových jednotek pro zaměstnance OLÚ. Takže v roce 1990 ústav disponoval 109 byty a 21 ubytovnami, a to až do roku 1991, kdy na základě zákona o majetku obcí byly všechny byty včetně nové plynové kotelny předány obci Paseka. Mezitím v roce 1988 provedena výstavba a montáž digitální telefonní ústředny.

Se zhoršující se kvalitou pitné vody z původního zdroje v obci Paseka vyvstala potřeba vybudování nového vodního zdroje pro OLÚ. Po četných obtížích způsobených geologickými podmínkami byl na jaře roku 1993 zkolaudován nový vodní zdroj současně s vodojemem, který je svým objemem schopen pokrýt potřebu OLÚ na tři dny. Kvalita vody je velmi dobrá.

1.1.1992 v rámci transformace zdravotnictví došlo k rozvolnění OÚNZ Olomouc a OLÚ Paseka se stal samostatným právním subjektem, jehož zřizovatelem byl Okresní úřad Olomouc. Provoz plicní léčebny je od roku 1992 a LDN od roku 1998 financován zdravotními pojišťovnami s příspěvkem zřizovatele.

V roce 1993 byly uvedeny do provozu 3 ambulance a to od 1.1. plicní a rehabilitační, od 1.3. chirurgická ambulance. Zřízení ambulantního provozu si vynutilo zejména složení pacientů, z nichž zejména na odděleních dlouhodobě nemocných byli pacienti obtížně mobilní nebo imobilní a jejich transport za konsílii byl pro ně zatěžující. Z tohoto důvodu došlo k zajištění i dalších konsiliárních služeb v areálu OLÚ – oční, ORL, neurologické, psychiatrické, stomatologické a rentgenologické. Od roku 1993 OLÚ Paseka také zajišťoval rehabilitační ambulanci a rehabilitační ambulantní provoz na zdravotnickém středisku UNEX a.s. Uničov a dále laboratorní vyšetření pro lékaře polikliniky Uničov.

V květnu 1993 byla dokončena rekonstrukce laboratoře v OLÚ a ambulantních prostor včetně bronchoskopického pracoviště, které bylo vybaveno novou technikou.

V roce 1993 došlo k dalšímu snížení stavu lůžek léčebny TRN na 110, kapacita LDN představovala 190 lůžek, z toho 84 s rehabilitačním zaměřením.

V letech 1993-1994 proběhla dostavba jídelen na odděleních LDN III., V., VII a byla zrušena pacientská jídelna v souvislosti se změnou spektra pacientů. Jídelny na odděleních slouží zároveň jako společenské místnosti.  Bylo dostavěno schodiště pro oddělení ve 3. poschodí, provedena rekonstrukce chladících prostorů ve stravovacím provozu, zřízeny nové filtry pro sestry, přestěhovány vyšetřovny lékařů, Na odděleních byl zřízeny pokoje pro sestry.

V březnu 1994 byly zahájeny práce na rekonstrukci rehabilitace a to 1. etapy – vybudování hydroterapie včetně rehabilitačního bazénu. Pracoviště bylo uvedeno do provozu v lednu 1995.

V rámci úsporných opatření byla provedena regulace ústředního topení v celém areálu. Byly pořízeny další elektroléčebné a diagnostické přístroje, zvedací zařízení pro imobilní nemocné, sprchovací lůžka, vyšetřovací lehátka. Provozní úsek byl vybaven počítačovou technikou. Byl rozšířen rozvod medicinálních plynů, rekonstrukce terasy.

V období roku 1995-2000 byla dokončena rekonstrukce stravovacího provozu a prádelny (1996). Z dalších akcí: rekonstrukce rehabilitace – elektroléčby a individuálních pracovišť pro rehabilitaci, modernizace ČOV, pokoje pacientů byly vybaveny polohovacími lůžky, zčásti elektrickými, byla obnovená fasáda na budově ústavu a proběhla rekonstrukce RTG pracoviště s moderní technologií od firmy Philips (2000).

Došlo k rekonstrukci lékařských pokojů, provedena výměna oken v hospodářském traktu za plastová, rekonstrukce prostor laboratoře v Uničově včetně vybavení a uvedena do provozu počítačová síť na odděleních TRN a ambulantním provozu. Zrekonstruoval se kinosál, centrální sterilizace a pracoviště ergoterapie.

Dne 25.2.1998 proběhlo výběrové řízení na poskytování následné léčebné péče v OLÚ Paseka. Dle závěrečného rozhodnutí byl počet lůžek s rehabilitačním zaměřením zvýšen na 84, lůžek LDN 106, kapacita TRN 110 lůžek.

V roce 1998 byly zavedeny sociální hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, protože nebyla dořešena otázka péče o pacienty, kteří již nesplňují podmínky dalšího pobytu na zdravotnických lůžkách a čekají na umístění v zařízeních sociální péče.

V roce 2000 se začalo s rekonstrukcí odd. VIII.,  tato rekonstrukce byla dokončena v roce 2001. Nově opravené oddělení sloužilo jako oddělení sociální hospitalizace a rehabilitační oddělení. V roce 2002 byly dokončeny všechny práce na spojovacím koridoru. Na nádvoří se postavila nová přijímací kancelář.

Z dalších investičních akcí   - výměna oken v OLÚ, opraveny omítky, proběhla rekonstrukce vozovek a byl předlážděn dvůr.

Byly provedeny úpravy parku tj. vykácení starých a nemocných stromů, výsadba nových, oprava cestiček a doplnění mobiliáře. Celková rekonstrukce parku byla dokončena v roce 2007. 

V roce 2003 proběhla výstavba nové vrátnice.

V roce 2004 bylo rekonstruováno oddělení izolace pacientů s aktivní TBC a postupně  skoro na každém oddělení zrekonstruována část pokojů s vybudování sociálního zázemí na pokojích.  Společně s těmito akcemi byla provedena  výměna podlahových krytin (místo PVC krytin  lité podlahy) a došlo k zabudování automatických dveří u oddělení OLÚ. Rozšířilo se  parkoviště.

Nejvýznamnější investicí roku 2005 byla započatá rekonstrukce kotelny a výměníkové stanice.

Změny v letech 2005-2015

V roce 2006 byly realizovány opravy a údržbové práce budov a zařízení. Mezi finančně nejnáročnější patřila oprava litých podlah na odd. II, VIIa. a VII.b, oprava madel a ochranných prvků na chodbách oddělení VII, II a VI, zateplení půdních prostor nad odděleními I. a VI.

Z investičních akcí byla nejvýznamnější I.etapa rekonstrukce budovy plynové kotelny

V roce 2007 mezi nejvýznamnější akce lze zahrnout opravy dláždění chodníků v parku v objemu a dokončení opravy budovy kotelny

Pro nově zrekonstruovaný objekt odd. VIII. bylo nakoupeno vybavení nadstandardních pokojů, což představovalo ledničky, rychlovarné konvice, satelitní přijímače, televize. Současně byla zřízena počítačová síť s přístupem k internetu na každý pokoj s následným provozem v lednu 2008.

Z dalších investičních akcí lze jmenovat dokončení rekonstrukce budovy plynové kotelny a provedení příjezdové komunikace do OLÚ Paseka.

V roce 2008 byla nejvýznamnější položkou oprava elektroinstalace budovy B, suterénu a rozvodny, oprava dorozumívacího zařízení odd. II, III, V a I, oprava rozvodů O2 budovy B. Kč a oprava podlah po rekonstrukci budovy B. V roce 2008 byla zahájena oprava oplocení OLÚ Paseka a oprava parkových cestiček.

Z investičních akcí je nejvýznamnější zmiňovaná rekonstrukce budovy „B“, při které došlo ke snížení počtu lůžek o 35, ale zvýšil se komfort pacientů, zejména s ohledem na vybudování sociálního zázemí u pokojů. V tomto roce také došlo k instalaci kamerového monitorovacího systému.

V roce 2009 se již projevily nutné úspory. Přesto byla dokončena oprava oplocení, oprava přívodního kabelu z OLÚ ke garážím a budově bistra, napojení rozvodů vody a topení budovy „B“ a dále terénní úpravy po opravě osvětlení příjezdové komunikace k OLÚ.

Z investičních akcí byla nejvýznamnější výstavba cyklostezky od hlavní komunikace, která byla realizována v roce 2009 Kč. V tomto roce byla také zahájena investiční akce „Výstavba centrální jídelny pro pacienty a rozšíření prádelny“. Tato investiční akce byla prováděna Olomouckým krajem za spoluúčasti OLÚ.  

V roce 2010 byla zahájena výměna technologie prádelny pořízením velkokapacitní sušičky prádla a hygienické pračky. Podařilo se zajistit nákup močového analyzátoru do biochemické laboratoře na PK v Uničově a nákladní automobil Nissan 3,5 t pro převoz prádla od smluvních partnerů. Na tyto položky nám Olomoucký kraj poskytl příspěvek.

Z vlastních zdrojů bylo pořízeno 10 ks polohovacích postelí, dovybaven provoz kuchyně, úklidu a prádelny .

Z investičních akcí je největší akcí dokončení centrální jídelny pacientů a přestavba 2 podlaží budovy D na lůžkové odd. LDN s kapacitou 25 lůžek.

V roce 2011 byla největší stavební akcí stavební i technologická část fotovoltaické elektrárny,  a dokončení akce rozšíření prádelny.

V roce 2012 bylo rošířeno parkoviště u vrátnice,  a byl dokončen solární systém pro ohřev vody. Z neinvestičních akcí byl pořízen mimo jiné  NIS Akord  a pletysmograf .

V roce 2013 byly dokončeny stavební úpravy ČOV a pořízeno dovybavení nově otevřeného ošetřovatelského oddělení.

2014 Realizace zateplení budovy skladů a dílen a budovy B a D.  Z přístrojové techniky se zakoupila motodlaha kolenního kloubu ARTROMOT – K1, fibrobronchoskop PENTAX FB-15V,  stavěcí zvedáky SARA Lite  a nemocniční polohovatelné lůžko MULTICARE s nosností 180 kg.

Z dalších: elektronický prezentační systém, univerzální kuchyňský robot, kabelová přípojka, myčky podložních míst, zvedací a stavěcí zařízení, váhy, návěsy , konvektomat…..

Každým rokem se nakupovalo a obnovovalo zařízení, které slouží pacientům a ulehčuje práci zdravotnickému personálu. Šlo o polohovací postele, polohovací postele s laterálním náklonem, noční stolky, IT vybavení hardware i software, mycí stroje, sprchovací vozíky, váhy, stavěcí a zvedací zařízení, myčky podložních mís, elektroléčebné přístroje, vybavení obslužných provozů a laboratoře, antidekubitní systémy, apod.

Od 1.1.2015 došlo ke sloučení organizací OLÚ Paseka a OLÚNG Moravský Beroun
Rada Olomouckého kraje dne 24.7.2014 svým usnesením souhlasila se záměrem sloučení svých příspěvkových organizací dle §27 zákona o rozpočtových pravidel územních rozpočtů č.250/2000 Sb. Toto usnesení bylo schváleno ZOK dne 19.9.2014 - UZ/12/42/2014.

Veškeré naše snažení si klade za cíl zkvalitnit péči o pacienty, zajišťovat diagnostiku a léčbu v souladu se současnými poznatky medicíny a možnostmi ústavu. K tomu je třeba neustále zdokonalovat přístrojové vybavení, zabezpečovat hospodářské zázemí a v neposlední řadě zabezpečit kvalitu a kvalifikovanost zdravotnického personálu a následně vytvářet podmínky pro spokojenost pacientů i zaměstnanců. K těmto cílům směřuje snaha našich zaměstnanců, kteří se kvalitní a humánní činností snaží o zabezpečování vysoké úrovně v péči o nemocné, přispívají tak k jejich spokojenosti a dobré pověsti našeho zařízení.

 

Rychlý kontakt

Odborný léčebný ústav Paseka, příspěvková organizace

Paseka 145

783 97, Paseka

zapsaný u KS v Ostravě
oddíl Pr, vložka 947

IČ: 00849081

DIČ: CZ00849081

bankovní spojení ČSOB
č.ú. 234517547/0300

ID datové schránky:
itfk6wz

vrátnice (spojovatelna)
+420 585 007 997

fax
585 007 994

mail
podatelna@olupaseka.cz

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

OLU Paseka 2010

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
jasno 9 °C 0 °C
středa 20. 3. skoro jasno 11/1 °C
čtvrtek 21. 3. zataženo 13/5 °C
pátek 22. 3. slabý déšť 16/7 °C