Odborný léčebný ústav Paseka, p.o.

Historie / Pracoviště Moravský Beroun

Dějiny berounské nemocnice začínají před 140 lety.

V období let 1866–1867 byla nákladem 6 500 zlatých postavena jednopatrová budova v dnešním areálu ústavu, která se nalézala těsně při silnici na Olomouc. Iniciátorem výstavby nemocnice byl Moritz Hansel, dlouholetý starosta Moravského Berouna a významný podnikatel. Provoz v ní byl zahájen v roce 24. září 1867. Nedochoval se údaj o přesném počtu lůžek, pravděpodobně však nedosahoval počet 20. V letech 1885 a 1886 pokračovalo rozšiřování nemocnice postavením další budovy. Kapacita byla 26 lůžek. Vedoucím lékařem byl zdejší ranhojič Josef Mader o němž víme, že svůj ranhojičský diplom získal v Olomouci v roce 1859 a o 10 let později mu bylo propůjčeno místo městského lékaře. Sekundářem byl jistý Johan Wrtalek, dle jména snad českého původu. O nemocné se staraly 3 řádové sestry. V nemocnici existovaly tzv. třídy a osobu a den se platilo ve druhé třídě 1 zlatý 60 krejcarů a ve třetí třídě 95 krejcarů. Od počátku šlo o tzv. monoprimariát, kdy 1 primář a sekundární lékař zajišťovali veškerou péči v nemocnici, na území města a přilehlého okolí. Brzy se ukázalo jako potřebné zřídit infekční pavilon, tento byl postaven za hlavní budovou v roce 1891 a v následujících letech nabyl areál nemocnice statut Všeobecné veřejné nemocnice (1. února 1892). První lékař s lékařským diplomem přišel do nemocnice v roce 1892. Berounská lékárna pracuje od roku 1912 a poradna pro matky od roku 1913.

Do roku 1922 zde působil jako primář dr. Ludwig Brüll. Od roku 1923 je šéfem nemocnice chirurg dr. Ludwig Schenk. Pod jeho vedením dochází k rozsáhlé přestavbě a rozšíření nemocnice a to zejména 1934–1935. V této době má nemocnice 82 lůžek, v nouzové situaci pojme až 110 pacientů. O příkladném zájmu tehdejších představitelů města o nemocnici svědčí zápisy v pamětní knize sepsané kronikářem a starostou Johanem Theimerem. Dochovalo se též svědectví o jednáních městského zastupitelstva v letech nejintenzivnější výstavby v meziválečném období. Z těchto zápisů starost o osud ústavu zřetelně vystupuje do popředí, až se chce v současné době člověku závidět (pozn.autora). Dr. Schenk byl dobrým odborníkem, schopným organizátorem, ale bohužel žel přesvědčeným nacistou. Jeho brutální chování k polským dělníkům, kteří zde museli pracovat během války, bylo příčinou jeho násilné smrti v roce 1945.

První český lékař – MUDr. Mačák ze Zlína – nastoupil do nemocnice v srpnu 1946. V práci mu pomáhala jeho žena, rovněž lékařka. Zemský národní výbor v Brně poskytl finanční subvence ze kterých byl obnoven normální chod nemocnice. V roce 1946 vzniká Vojenský léčebný ústav pro choroby plicní, který 11 let vedl pplk. MUDr. Jaroslav Uchytil. V tomto období vzniká v Moravském Berouně zdravotní středisko, které po mnoho let úspěšně vedl praktický lékař MUDr. Vladimír Doležel.

V roce 1958 přechází zařízení zpět do státní civilní správy. Po generální opravě budovy bývalého ONV je tato přičleněna k nemocnici jako pavilon I. Vzniká tak tuberkulosní sanatorium o kapacitě 184 lůžek. Vedením ústavu byl pověřen MUDr. Oldřich Míšař a od roku 1959 prim. MUDr. Karel Prnka. Organizačně byl ústav podřízen bývalému KNV v Olomouci a po té patřil k OÚNZ Bruntál se sídlem v Krnově. V důsledku úspěšného boje proti TBC bylo možné 1.5.1966 reprofilizovat ústav na tzv. Interní léčebnu II. V roce 1968 vzniklo v pavilonu II neurologické oddělení, jehož přednostou se stal prim. MUDr. Josef Burian. 1. ledna 1975 byla léčebna přičleněna k Fakultní nemocnici v Olomouci s rozdělením lůžek na 113 geriatrických a 39 rehabilitačních.

Nastává rychlejší rozvoj léčebny jak po stránce odborné, tak i hospodářské. Z hlediska odborného ústav získal zejména ve spolupráci s konziliárními lékaři, kteří začali do léčebny dojíždět a zabezpečovali specializovanou péči v oborech kardiologie, očního lékařství, urologie, rehabilitace, psychiatrie a gynekologie. Velmi pružně byla zabezpečována vyšetření našich pacientů ve FN včetně hospitalizací. S radostí můžeme konstatovat, že tato spolupráce trvá dodnes, stejně jako s Nemocnicí ve Šternberku a ostatními zdravotnickými zařízeními v regionu.

Díky změně společenských poměrů jsme získali právní subjektivitu.

Od března 1992, po vytvoření oddělení pro léčbu nemocných s cévními nemocemi mozku (CMP), nese ústav název Odborný léčebný ústav neurologicko-geriatrický s rozdělením lůžek na 62 neurologických a 66 ošetřovatelská péče. Ředitelem ústavu (v letech 1987-2008) a primářem odd.CMP byl prim.MUDr. Jiří Podivínský.

Od 1.1.2009, vznikem oddělení dlouhodobé ošetřovatelské péče, bylo z ošetřovatelských lůžek vyčleněno 10 lůžek DIOP. Činnost těchto lůžek byla na jaře 2014 ukončena. Ústav byl dále provozován jako léčebna následné péče.

Od 1.1.2015 došlo ke sloučení organizací OLÚ Paseka a OLÚNG Moravský Beroun
Rada Olomouckého kraje dne 24.7.2014 svým usnesením souhlasila se záměrem sloučení svých příspěvkových organizací dle §27 zákona o rozpočtových pravidel územních rozpočtů č.250/2000 Sb. Toto usnesení bylo schváleno ZOK dne 19.9.2014 - UZ/12/42/2014.

 

Změna ordinační doby na psychiatrické a neurologické ambulanci v Olomouci

Z provozních důvodů  dochází od 1.9.2018 ke změně ordinační doby  na každý čtvrtek od 12. hodin

viz. odkaz zde


Poděkování městu Litovel

viz. příloha

ikonka Poděkování Městu Litovel za finanční příspěvek 2018.pdf

Stipendijní program pro studenty 5. a 6. ročníku lékařských fakult

Viz příloha

ikonka stipendijní program.pdf

Dobrovolnictví v Odborném léčebném ústavu Paseka p.o.

 Více informací viz. příloha
ikonka Dobrovolnictví.pdf

Vzdělávání v OLÚ Paseka

viz příloha
ikonka Vzdělávání v OLÚ 2017.pdf

Plicní ambulance - článek v UNIČOVSKÉM ZPRAVODAJI

viz příloha

ikonka clanek_unic_zprav.pdf

Nové oddělení pro nemocné s tuberkulózou

Podrobnosti v příloze

ikonka clanek_oddeleni_TBC+foto.pdf